Svobodná zvůle

49 

„Bůh tě nenávidí a nejen to, naprosto tebou pohrdá, hříšníku! Drží tě nad pekelnou jámou, podobným způsobem jako člověk drží pavouka nebo nějaký odporný hmyz, který se mu hnusí a je neskutečně rozzuřený. Jeho hněv vůči tobě je jako planoucí oheň!“ Jonathan Ward právě dokončil své kázání o hříšcích v rukou rozhněvaného Boha, když ho královy stráže přišly zatknout. Jeho nenávistná kázání inspirovala strašlivý zločin a král David zuří, protože se celá situace týká jednoho z jeho přátel – Jeana. Na Nikolase čeká spousta práce. Král David je smutný, Jean je zlomený a Nikolas se musí věnovat Jonathanu Wardovi, ale kromě toho je také zamilovaný a potřeboval by sehnat pár velbloudů.

„Apokatastasis“ znamená obnovení a kniha je zamyšlením nad učením o obnovení všech věcí a o smíření.

Popis

Krátká ukázka (1. kapitola):

Jonathan Ward měl zase jedno z těch svých známých kázání na téma „hříšníci v rukou rozzuřeného Boha“1 a hrabě Nikolas Renard seděl v přední části kostela a mračil se. Stráže byly prozatím schované v zadní části budovy a čekaly na Nikolasovo znamení. Jonathan byl zabraný do líčení pekelných muk a neměl ani tušení, že už brzy na něho peklo opravdu čeká. Sám král měl totiž v plánu mu ho ze života udělat.

„Je to jako kdybyste šli po kluzkém chodníku nad propastí. To, než do té propasti spadnete, je jen otázkou času. Jediný důvod, proč jste tam ještě nespadli, je, že ještě nenastal ten pravý čas. Pro Boha je stejně snadné vás tam uvrhnout, tak jako je pro vás snadné rozšlápnout červa, který se plazí po zemi. A hříšníci si zaslouží skončit v pekle! Sama spravedlnost křičí: potrestej je za jejich hříchy na věky! Není to tak, že se teprve čeká na rozsudek, ten, kdo nevěří, je již odsouzen. Bůh je na vás, pozemské hříšníky, rozzlobený úplně stejně jako na ty, kteří už v tuto chvíli trpí v pekelných plamenech, kteří už v tento okamžik prožívají a pociťují jeho zuřivý hněv.“

Jonathan Ward se na okamžik odmlčel, rozhlédl se po svých posluchačích, a pak pokračoval. „Jáma už je připravená a šlehají z ní plameny, pec je rozžhavená a připravená přijmout hříšníky. Ďábel už si na tebe brousí zuby, hříšníku! Patříš mu! Tvoje duše je jeho vlastnictvím, on je tvým vládcem! Démoni už se na tebe třesou a ve chvíli, kdy Bůh stáhne svou ruku, hladově se na tebe vrhnou!“

Jonathan vyhrožoval dál z kazatelny a Nikolas na okamžik nevěřícně zavrtěl hlavou. Pak se ovládl. Měl tady úkol a bylo potřeba tvářit se neutrálně. Na chvíli přestal vnímat Jonathanova slova a zamyšleně si mladého kazatele prohlížel. Bylo mu devětadvacet a s Nikolasem byli stejně staří. Fyzicky ale byli každý úplně jiný. Nikolas byl vysoký, štíhlý a tmavovlasý, zatímco Jonathan byl poměrně malý, trochu baculatý a světlovlasý. Přesto působil dojmem obra, možná proto, že měl tak zvučný hlas a ještě navíc se vždycky tvářil a choval tak vážně.

„Sama země trpí tím, že po ní chodí špinaví hříšníci,“ hřímal Jonathan. „Přímo nad vašimi hlavami visí černé mraky Božího hněvu. Čiň pokání, hříšníku! Bůh tě drží nad pekelnou jámou podobně jako ty držíš pavouka nebo jiný hnusný hmyz a zuří. Jeho hněv je jako žhnoucí oheň. V Božích očích si nezasloužíš nic jiného než být uvržen do ohně. Jeho oči jsou tak čisté, že dívat se na lidskou špínu ho nesnesitelně uráží. V jeho očích jsi deset tisíckrát hnusnější než ten nejodpornější jedovatý had. Nekonečně jsi ho urazil, ale přesto je to jeho ruka, která tě v tuhle chvíli ještě drží a neupustila tě do pekla. Uvědomujete si vůbec, hříšníci, v jak smrtelném jste nebezpečí?“

Jonathan Ward rozhodně neměl tušení, v jakém nebezpečí je v tuhle chvíli on sám a že se pozemský král kvůli němu klepal vzteky, rozezleně křičel a že ve svém hněvu rozbil talíř, který mu přišel pod ruku. Nikolas nikdy neviděl Davida tak zuřit a při jeho záchvatu vzteku se chvěl skoro stejnou hrůzou jako hříšníci v jednom z mnoha kostelů v Rouge, hlavním městě Le pays des Cygnes. A pak se David rozbrečel. A to bylo snad ještě horší.

„Když někdo rozzlobí pozemské vládce,“ pokračoval Ward, jako by tušil, co se Nikolasovi honí hlavou, tak může očekávat strašná pozemská muka. Ale hněv velkého Krále králů, je mnohem hrozivější, o co větší je jeho majestát. Dnes je den milosti, a pokud to nepřijmete, Bůh se nad vámi již nikdy nesmiluje, ani když uvidí, že nemůžete ustát všechno to nesnesitelné trápení. Budete nádobou hněvu a nechá vás naplnit až po okraj! Jestli ho teď odmítnete, odmítne pak i On vás a ještě se bude smát vaší pohromě a bavit se tím. Bez milosti vás rozdupe. Nebude vás jen nenávidět, ale bude vámi pohrdat. Budete představením všem andělům i lidem, Bůh ukáže andělům i lidem nejen to, jak úžasná je jeho láska, ale také jak strašný je jeho hněv!“

Nikolas si neodpustil úšklebek, byl si jistý, že slova o tom, že se bude někdo smát hlupákům, říká v Bibli ve skutečnosti Moudrost a ne Bůh. Jonathan Ward si ho teď poprvé všiml. Ti dva se neznali osobně, ale Nikolas nepochyboval o tom, že kazatel ví, kdo je. Byl příliš známou osobností a o jeho kontroverzní práci se diskutovalo ve všech církvích. Nikolas Renard byl pravým opakem Jonathana Warda a věřil, že nakonec bude celé lidstvo spaseno a občas o tom i kázal, když ho pastor Lucas nechal.

Jonathan se teď podíval na Nikolase a pokračoval: „Někteří lidé nechápou, jak důležité tohle je. Trest hříšníků bude podívanou pro celý vesmír. Bůh na nich ukáže svou sílu a moc. Padlí lidé budou mučeni v přítomnosti svatých andělů a v přítomnosti Beránka. A obyvatelé nebes uvidí jejich muka, a když uzří, jak velký je hněv Všemohoucího, padnou před ním a budou jej uctívat pro jeho velkou moc a majestát. A představte si, hříšníci, co to znamená nekonečné utrpení. Muka bez konce, která vás zcela pohltí. Budete trpět miliony a miliony let, ale to vše bude jako vteřina ve srovnání s tím, co bude před vámi – nekonečnost. Vy, kteří visíte nad pekelnou propastí, slyšte hlasité Boží volání. Pro některé z vás bude toto milostivým létem Páně, ale pro jiné projevem jeho neskutečné pomsty. Strašný Boží hněv zůstává nad každým hříšníkem. Utíkejte k Bohu a utíkejte jako o život.“

Jonathan skončil a rozhlédl se po svých posluchačích. Nikolas zaslechl, že někdo v kostele pláče, zatímco zbytek shromážděných hrůzou téměř ani nedutal. Jonathan Ward se zamračil, když hrabě Nikolas Renard zvedl ruku a přerušil to posvátné ticho.

„Směl bych se na něco zeptat?“ obrátil se na něho Nikolas a aniž by čekal na odpověď, pokračoval. „Pokud na většinu lidí čeká peklo, tak co pak děti? Má cenu k nim volat lékaře? Není vlastně lepší nechat třeba malé děti umřít, aby bylo zaručené, že budou spasené?“

„Samozřejmě, že ano,“ zamračil se Jonathan Ward, „ale takové milosti se dostane jen některým.“

Nikolas pokračoval: „A nebylo by tedy lepší je rovnou i zabít? Ptám se jen tak teoreticky, kdyby vražda nebyla hřích. Nebylo by zabíjení malých dětí spíš určitá forma milosrdenství?“

„To určitě bylo,“ přikývl Jonathan, „ale biblická odpověď na to je jiná a já vám ji říkám už dlouho – nežeňte se a nemějte děti, vždyť to nám také radí apoštol Pavel v listu Korintským, jenomže málokdo ho poslouchá!“

Nikolas se s povzdechem zvedl ze svého místa, otočil se dozadu a kývl. To bylo domluvené znamení.

Stráže se vydaly směrem k němu a celý kostel zmlkl úžasem.

„Co má tohle znamenat?“ vytřeštil Jonathan Ward oči, když strážní, vybavení okovy, došli ke kazatelně. „Vím, že jste nabulíkoval králi, že každý bude spasený, ale nemůžete mě přece dát zatknout kvůli tomu, že mám na věci jiný názor, vždyť v téhle zemi je dost velká náboženská svoboda,“ rozčiloval se Jonathan Ward s pohledem upřeným na Nikolase, zatímco mu strážní začali před zraky celé kongregace nasazovat pouta.

Nikolas se na něho smutně podíval a vystoupil na kazatelnu.

„Ještě chvíli zadržte,“ pohlédl na stráže. „Ten mladý muž by měl vědět, proč je zatčený,“ řekl s povzdechem.

Nikolas se chytl oběma rukama kazatelny, přejel zaražené posluchače pohledem, zhluboka se nadechl a na malý okamžik zavřel oči.

„Dnes odpoledne se stalo něco hrozného,“ řekl zvolna. „Jeden z následovníků vašeho kazatele si vzal jeho názory k srdci, dnes po dopolední bohoslužbě vtrhl do sirotčince a zabil deset nejmenších sirotků, kteří tam byli.“

Nikolas udělal dramatickou pauzu a pokynul strážným, aby kazatele odvedli, zatímco se lidé po sobě šokovaně rozhlíželi a začali se spolu potichu bavit.

Zkuste ještě chvíli vydržet dávat pozor,“ řekl jim Nikolas a otevřel první kapitolu Jakubovy epištoly. „Přečteme si teď jeden mnohem praktičtější verš z Bible: ‚Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa.‘ O špíně světa už jste toho dnes slyšeli dost a já chci teď chvíli mluvit o té první části. Jestli se nepletu, tak je v našem hlavním městě sedm kostelů. Kolik vás tady dnes je? Sto padesát? Dvě stě? Jenom vy sami byste měli být schopní rozebrat si ze sirotčince těch pár dětí. Tak mi řekněte, když tak horlíte pro Boží slovo, proč tam ty děti vůbec jsou, když je tady tolik křesťanů? Jste jedna z mála církví, která má bohoslužby i v neděli večer a já teď nemám možnost oslovit žádné další. V tom sirotčinci je ještě dvaadvacet dětí. Chci ty děti vidět v rodinách. Jsou vystrašené a potřebují, aby se jim v tuhle chvíli někdo věnoval, a slovem věnoval nemyslím dělal jim kázání o pekle. Vezměte je k moři, kupte jim nějakou hračku a mluvte s nimi, opravdu to budou potřebovat. Kázání většinou končí výzvou, takže tady je moje výzva: Pojďte dopředu vy všichni, kteří jste připravení v tuhle chvíli pomoci.“

Nikolas se rozhlédl po svých posluchačích. Někteří manželé se spolu začali potichu bavit a chvíli trvalo, než se začaly některé manželské páry zvedat a vydaly se k němu. Nikolas si mezitím prohlížel shromážděné. Zahlédl mezi nimi pár svých studentů, a pak si všiml jedné mladé ženy, které tekly po tvářích slzy a byla bledá jako stěna. Emma. Nikolas na okamžik zavřel oči a vrátil se ve svých vzpomínkách do okamžiku, kdy tuto dívku spatřil poprvé.

1  Jonathan Edwards SINNERS IN THE HANDS OF AN ANGRY GOD SERMON VI. kázání Jonathana Edwardse z 8.7.1741, https://www.monergism.com/thethreshold/sdg/pdf/edwards_angry.pdf

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí “Svobodná zvůle”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *