Markéta Chaloupková – rozhovor s autorkou
Jaký druh knížek píšete?
Začínala jsem s dobrodružnými knížkami, kde hrdinům bylo většinou 13-17 let. Knížky jsem psala od roku 2007 do šuplíku a r. 2020 jsem je všechny upravila a vydala. Zároveň jsem napsala knižní sérii Apokatastasis, která se zabývá teologickými otázkami, souvisejícími s peklem. Byl to pro mě krok, který jsem dlouho nechtěla udělat – psát pro dospělé, ale nakonec mě i to začalo bavit. A po knížkách pro dospělé jsem se vrhla na tvorbu pro menší děti.
Jaká dobrodružství Vaši hrdinové prožívají?
Zápletky knížek jsou rozmanité – vysvobození zakletého zámku, pátrání po osudu autora, který vyškrábal do staré lavice složitý obrázek podivného městečka, artefakt ukrytý v hroudě uhlí, osudy ztraceného prince, pátrání po ztracené vzducholodi, nechybí ani Robinsonáda nebo cestování časem a křesťanské knížky.
Jakou knížku čtenářům doporučujete?
Strážce tajemství. Po převratu v království se ztratil následník trůnu a syn nepřátelského krále se ho snaží vypátrat. Je to příběh o šikaně a nečekaných přátelstvích. Knížka vznikla s odstupem třinácti let z několika mých prvotin a možná i proto mám k těmto hrdinům – Natanielovi a Barimovi – citový vztah. Navíc si myslím, že je to první knížka, ve které se mi podařilo vžít se víc do pocitů svých postav.
Snažila jsem se pak podobným způsobem přiblížit i Jáchyma z „Masožravé učebnice“ a Davida z „Cesty domů“. Postavy z předchozích knížek jsou o něco plošší, ale o co méně jsem se zdržela u jejich osobních pocitů, o to více jsem zase propracovala zápletky.
Co je Váš největší literární úspěch?
3. místo v literární soutěži Albatrosu s knihou „Tajemství staré lavice“ (2016)
2. místo v literární soutěži na discworld.cz 2012 – tam není taková konkurence, ale psaní povídek ve stylu Pratchetta mě bavilo, mám jich tam pět, na stupínku vítězů stanula povídka KAMA-ŠUTRA:
https://www.discworld.cz/clanky.php?section=povidky&ID_clanku=144
https://www.discworld.cz/clanky.php?section=povidky&ID_clanku=138
https://www.discworld.cz/clanky.php?section=povidky&ID_clanku=169
https://www.discworld.cz/clanky.php?section=povidky&ID_clanku=131
https://www.discworld.cz/clanky.php?section=povidky&ID_clanku=79
Nakolik se v knížkách odráží Vaše víra?
Mám knížky, které jsou čistě dobrodružné a nic křesťanského v nich nenajdete. Některé z nich vznikly na základě témat vyhlášených Albatrosem v rámci literární soutěže.
V „Tajemství staré lavice“ je zápletka s veršem z Bible a ve „Strážci tajemství“ a v knížce „Výprava na Dračí ostrovy“ vystupuje Smrtka, která je lehce inspirovaná Pratchettem a odvádí lidi do posmrtného života.
V křesťanských knížkách je něco málo z historie (vyvraždění valdenských v „Cestě domů“ a pronásledování protestantů po Bílé hoře v „Masožravé učebnici“). Faraonova pečeť je knížka na téma stvoření nebo evoluce? V každé z těchto knížek se někdo osobním způsobem setkává s Bohem.
Podrobnější vyjádření mých úvah o víře je v sérii Apokatastasis, ale i tyto knihy jsou především příběhem o lidech. Musím říct, že Nikolas Renard je postavou, která mi nakonec přirostla k srdci – arogantní a bezcharakterní muž, který prožije radikální proměnu a z celého srdce touží po smíření a přátelství krále, o jehož místo kdysi usiloval.
Čemu vlastně věříte?
Nepatřím k žádné organizované církvi, ale když mi bylo 13, tak jsem prožila setkání s Bohem, které změnilo můj život. Dřív jsem chodila do protestantských církví, ale časem jsem se tomuto myšlenkovému proudu vzdálila.
Jak jste se k psaní dostala?
Vždycky jsem ráda psala a četla a dlouhé roky jsem učila angličtinu a překládala. Do češtiny jsem mimo jiné přeložila některé dětské knížky od Franka Perettiho a už tehdy jsem chtěla něco podobného sama psát.
Dlouho jsem ale cítila, že to není to ono. Až když jsem se vdala, tak jsme s manželem dali dohromady Faraonovu pečeť. Pomáhal mi s odbornou částí a se zápletkami. Některé knížky vymýšlím sama, ale občas probírám zápletky s manželem, a když jsem v koncích, tak je to neocenitelná pomoc.
V jakém pořadí jsou knihy napsané?
Na to není až tak jednoduché odpovědět, protože jsem některé knížky přepracovávala, ale na druhou stranu je to pořadí do určité míry vodítkem – postupně jsem se učila propracovávat závěry, pocity postav i zápletky, takže ty nejstarší, ponechané v původní formě, jsou v tomto trochu ošizené. Vznikaly v tomto pořadí:
Ztracený klíč padlého rytíře, Strážce pokladu na Boží hoře, Synové padlých rytířů 2007-2008 – přepracováno v jeden příběh STRÁŽCE TAJEMSTVÍ (2020)
Pirátova schovanka 2008 – přepracováno ve VÝPRAVA NA DRAČÍ OSTROVY (2020)
Masožravá učebnice – 1. verze 2008, druhá 2013, přepracováno 2020
Nelíbejte Šípkovou Růženku (2014)
Faraonova pečeť (2015)
Tajemství staré lavice – pro literární soutěž Albatros 2016: 3. místo
Myšák, Hvězda a ztracená vzducholoď – pro lit. soutěž 2018
Apokatastasis (2020): Cesta domů, Pekelný plán, Svobodná zvůle, Marnotratná Lucie, Poslední dopis
Ježíš to teď nevytrhne (2020)
Kašpar a ještidlo (2020) – 1. díl Ještědské akademie, mám rozepsaný druhý díl, který se jmenuje Sfinga a polytok, ale zatím jsem se trochu zasekla, takže uvidím, zda z knihy bude opravdu série.
Závěť Kryštofa Prevíta, pána z Povidliček a Satelitů (2021)
V roce 2020 jsem se trochu zbláznila – ale za to vražedné tempo psaní vděčím naší nejmladší, která mě v určité období velmi brzy budila a já využívala toho klidného času k tvorbě. A také tomu, že starší dvě děti už se přece jen zabaví i beze mne.
Těžká otázka: Vaše nejlepší a nejhorší knížka?
Moje nejoblíbenější knížka je Strážce tajemství, ale těžko říct, zda je opravdu nejlepší.
Paradoxně nemám moc dobrou odezvu na její druhý díl Výprava na Dračí ostrovy. Opravdu miluju robinsonády a jako malá bych je četla pořád. Moc jsem chtěla nějakou napsat sama, ale bylo to úmorné psaní, nešlo mi to a nebavilo mě to. Měla jsem ale potřebu napsat, co bylo s Natanielem dál, protože konec Strážce tajemství je otevřený. Myslím, že začátek i konec té knížky je čtivý, ale nevím, jak moc se mi povedlo to toulání po ostrově, stavění domku, ovládání lodí apod.
Moje nejúspěšnější knížka je Tajemství staré lavice. Uspěla v literární soutěži Albatrosu a vybojovala třetí místo. Myslím, že je napínavá a že jsem do ní dala spoustu myšlenek všeho druhu. Já k ní ale nemám citový vztah tak jako k Natanielovi ze Strážce tajemství.
Manžel si myslí, že nejlepší je Faraonova pečeť, protože ji částečně vymyslel on 🙂 Mně se ale psala špatně, protože mi do ní pořád mluvil a hlavně vymýšlel ústředí vynález, okolo kterého se kniha točí, a já jsem chvílemi ani nechápala, jak to myslí a jak to popsat.
Co jste vlastně studovala?
Původně jsem začala studovat angličtinu a češtinu na PF, ale to jsem nedotáhla do konce. Pak jsem si udělala bakalářské studium Základy humanitní vzdělanosti na FHS UK, bylo to hodně zaměřené na historii a já jsem se specializovala na církevní dějiny, jak to jen šlo. Samozřejmě to nemá stejnou hodnotu, jako když někdo vystuduje historii, ale čerpám z toho.
Jaké máte další plány?
Na sklonku roku 2020 jsem napsala knihu „Kašpar a ještidlo“. Zaměřila jsem se v ní na menší děti a tento styl mě začal opravdu bavit. V ruku v ruce se psaním pro děti se ale vynořila otázka ilustrací a tisku. Původní název stránky „doctecky.cz“ tím sice trochu ztrácí na významu, ale i tak plánuji každou z tištěných knih vydat také jako e-knihu. Doufám, že „Kašpar a ještidlo“ vyjde roku 2022 spolu s mou nejnovější knihou „Závěť Kryštofa Prevíta, pána z Povidliček a Satelitů“ (2021) – více o obou knihách je v Novinkách.