Křesťanské knihy pro starší mládež i dospělé

Rudolf II. jí říkal Masožravá učebnice, ale alchymista Štěpán Holátko ji pojmenoval Kniha času. A student Jáchym Šlik, který chodí do Závišova gymnázia, školy specializované na historii, je jí teď na stopě.

Jáchym je přesvědčený, že snad neexistují dva nudnější a zbytečnější předměty než historie náboženství a latina. Ta kniha ho ale přesvědčí tím nejpozoruhodnějším způsobem, že by bylo dobré i těmhle věcem věnovat pozornost.

Příběh se odehrává částečně ve 21. a částečně v 17. století a možná jste už uhádli, že se v něm bude cestovat časem. Kniha popisuje utrpení křesťanů v době, kdy vyšlo Obnovené zřízení zemské, ale ačkoliv je tato kniha částečně věnovaná křesťanství, je to především dobrodružný příběh a snažím se čtenáře při cestování časem nejen poučit, ale i pobavit.

Krátká ukázka:

„Hej, kluci,“ zavolal na ty dva studenty, „nemáte mobil? Nemám tady signál, nebo mi ten můj odešel kvůli té vodě.“

„Což nám ten žváč chce povědíti?“ podivil se jeden z nich.

„Což jest mobil? Míníš snad jakési hovado?“ zaváhal druhý a nechápavě zavrtěl hlavou.

„Utekl ti kůň?“

„Nikoliv, mluví o pečeti – signum,“ zamumlal první a nahlas se zeptal: „Potřebuješ písaře?“

„Potřebuju si zavolat do Prahy,“ zopakoval policista svou žádost.

Muži vyprskli smíchy.

„Zkus vylézti na strom,“ navrhl mu jeden. „Budeš-li zvučně volati, snad bude slyšán hlas tvůj ve vsi sousední, avšak v Praze?“

„Zříš odění jeho?“ zašeptal druhý. „Věru, že jest to blázen a jistě jest také ochmelen.“

Faraonova pečeť je křesťanská knížka na téma evoluce nebo stvoření. Tato otázka je zde zpracována formou příběhu.

Tři dospívající najdou v hroudě uhlí podivný nález a začnou přemýšlet o původu života a historii. Jejich dobrodružství začíná v Českém ráji, ale postupně je zavede do Berlína a Egypta, kde ve Velké pyramidě pátrají spolu s podivínským německým archeologem po tajemství skrytém za zapečetěnými dvířky.

A aby toho nebylo málo, mají zákeřného nepřítele, který je jim nejen na stopě, ale často je dokonce o krok napřed a hází jim klacky pod nohy.

Když se hlavní postavy seznámí s rodinou protestantského pastora, vyvstane také otázka, jak je to s Bohem a zda je možné ho opravdu poznat.

„Cesta domů“ se odehrává v 17. století a okrajově líčí útrapy valdenské církve. Hlavní postavou je sedmnáctiletý David, který v opilosti udělá několik věcí, kterých pak lituje. Musí čelit nejen křesťanům a otázkám víry, ale i své minulosti a své pýše, aby zjistil, zda se mu z rozbitých střípků vlastního života podaří ještě seskládat nějakou budoucnost.

Mottem této knihy je biblický verš: „On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům…“ (Mal 3,24).

Tato kniha se částečně odehrává na fiktivním ostrově poblíž Francie a částečně v Alpách, v Savojsku. Hlavní postavy a zápletky knihy jsou vymyšlené, ale události týkající se vyvraždění valdenské církve jsou částečně skutečné a došlo k nim v roce 1655. Věnovala jsem jim jednu kapitolu, která není určena pro slabé žaludky.

Slovo „Apokatastasis“ znamená obnovení a prequel této série pojednává pouze o osobním obnovení Davida Paona, zatímco další díly jsou zamyšlením nad učením o obnovení všech věcí a o smíření.

Mladý hrabě Nikolas Renard má namířeno opravdu vysoko, ale ve svých plánech se přepočítá. A jeho hlavním společníkem se pak na dlouhé měsíce stane Bible. Nikolas je rozhodnutý dokázat, že to, co je v ní napsané, má s pravdou pramálo společného, a ví, že na tom, jestli dokáže obhájit své přesvědčení, stojí jeho budoucnost.

Pekelný plán je kniha o pokání a nepravděpodobném přátelství. Hlavní myšlenkou celého příběhu je zločin a trest – a to nejen ten pozemský. Je opravdu možné, aby existovalo něco takového jako věčné peklo? Mohou lidé navždy bojovat proti Boží lásce?

Nikolas čelí nejen těmto otázkám, ale i své minulosti a trestu, který ho čeká za jeho šílený plán.

Přestože kniha odráží menšinový pohled na peklo, zároveň ukazuje, jak rozdílné teologické názory dokážou křesťany znepřátelit. Je vůbec možné, aby k sobě David a jeho dávný kamarád Jean ještě někdy nalezli cestu, když si teď o tom, jak je to se spasením, myslí každý něco úplně jiného? Je i jiná možnost než se rozejít ve zlém, nebo je tu ještě něco, co by si mohli dát?

Příběh volně navazuje na knihu „Cesta domů“, ve které je David o sedmnáct let mladší a teprve začíná hledat Boha a čelí chybám, které udělal. Odehrává se na fiktivním ostrově poblíž Francie roku 1672.

„Apokatastasis“ znamená obnovení a kniha je zamyšlením nad učením o obnovení všech věcí a o smíření.

„Bůh tě nenávidí, a nejen to – naprosto tebou pohrdá, hříšníku! Drží tě nad pekelnou jámou podobným způsobem, jako člověk drží pavouka nebo nějaký odporný hmyz, který se mu hnusí, a je neskutečně rozzuřený. Jeho hněv vůči tobě je jako planoucí oheň!“

Jonathan Ward právě dokončil své kázání o hříšnících v rukou rozhněvaného Boha, když ho královy stráže přišly zatknout. Jeho nenávistná kázání inspirovala strašlivý zločin a král David zuří, protože se celá situace týká jednoho z jeho přátel – Jeana.

Na Nikolase čeká spousta práce. Král David je smutný, Jean je zlomený a Nikolas se musí věnovat Jonathanu Wardovi, ale kromě toho je také zamilovaný a potřeboval by sehnat pár velbloudů.

Kniha se odehrává na fiktivním ostrově poblíž Francie roku 1675 a je inspirována kázáním Jonathana Edwardse, který ovšem žil až v 18. století.

Pokračování série „Apokatastasis“.

Nikolas Renard právě oslavil šedesátiny a k jeho šedinám přispěly i starosti, které má se svou paličatou dcerou Lucií. Ta nakonec utíká z domova a Nikolasův oblíbený student Adam Croy se po ní vydává pátrat.

Na kontrastu Lucie a Adama, kteří snášejí problematickou situaci, ve které se ocitnou, každý úplně jinak, pak ilustruji, jaké pocity v člověku vyvolává strach a jaké láska.

Hlavní myšlenkou je opět smíření, ale zatímco Lucie se potřebuje smířit s Bohem a se svým otcem, Adam se musí smířit především sám se sebou. A Nikolas se v této knize zamýšlí nad učením o smíření z pohledu otce.

Pokračování série „Apokatastasis“.

Luisa Wardová najde ve starém psacím stole několik dopisů Nikolase Renarda, muže, od kterého ji dělí celá staletí a který je velmi pravděpodobně předkem jejího manžela Jamese. Ze zvědavosti se začnou zabývat jeho podivnými názory, i když jsou přesvědčeni, že univerzalismus je jen nepoctivý výmysl, kterému mohou věřit jen ti, kdo zavírají oči před pravdou a jasným poselstvím Bible.

Jak se ale začínají seznamovat s řečtinou, zjišťují ke svému úžasu, že originální biblické poselství nevyznívá tak „pekelně“ jako překlady.

Oba čelí už dlouhé roky bolestné otázce: spatří ještě někdy svého syna, který spáchal sebevraždu? Jedno jim je celou dobu jasné – nemohou věřit tomu, čemu by chtěli, jen proto, že je to tak líbivé; musí věřit tomu, co je prokazatelná pravda.

Jenže je vůbec možné zjistit už tady na Zemi, jak se věci mají?

Píše se rok 2019 a Luisa s Jamesem se vydávají na dovolenou do domu, kde zemřel hrabě Nikolas Renard, a ze kterého je nyní penzion. Na této cestě je doprovázejí Nikolasovy vzpomínky.

Kniha, která spojuje příběh s teologickým zamyšlením nad otázkou pekla, soudu a obnovení všech věcí.

Co když biblický obraz ohnivého jezera nemluví o věčném utrpení, ale o očištění a proměně? A je možné, aby se i ten, kdo stojí proti Bohu, nakonec dobrovolně obrátil k Kristu?

První část knihy sleduje fiktivní příběh Lucifera, který po staletích temnoty prochází postupnou proměnou. Jeho cesta se protíná s osudy krále Davida a Nikolase Renarda v době pronásledování po zrušení ediktu nantského. Vztahy, které už tak procházejí zkouškou, se dostávají pod ještě větší tlak – a Lucifer do nich nečekaně zasahuje.

Druhá část knihy přináší přehled učení o obnovení všech věcí a věnuje se významu klíčových biblických pojmů v původních jazycích. Na rozdíl od původní série „Apokatastasis“ nejsou v příběhu hluboké teologické debaty, protože teologická část knihy je oddělená od děje.

Závěrečná část nabízí krátký příběh, který nahlíží na stejné téma z jiného úhlu.

Nikolas Renard již nežije, ale víra, která vzplanula v jeho srdci roku 1672, se v jeho rodu předává jako to nejcennější dědictví.

Jak ale tato víra obstojí, když roku 1789 začnou malým královstvím poblíž Francie otřásat vlny nepokojů a lidé ovlivnění Velkou francouzskou revolucí volají po změně?

Stárnoucí král vydá rozkaz uvěznit rektora univerzity. Oblíbený kazatel a učitel Edward Sandcreek se mu rozhodne pomoci – a sám skončí ve vězení.

Chystá se ostře sledovaný proces a Edwarda ve vězení navštíví neznámá žena – dívka, kterou kdysi dávno spatřil ve vidění. A i přes svou neochvějnou víru Edward nechápe, jak se mohou Boží podivuhodné přísliby naplnit ve chvíli, kdy vše okolo svědčí o opaku.

Tento příběh není jen o napětí a zvratech, ale především o víře, která má moc proměňovat život, dát sílu vytrvat až do konce a kterou lze předat jako planoucí pochodeň dalším generacím.

Kniha je inspirována učením Dana Mohlera.