Dobrodružné knihy

Dobrodružné knížky byly vždy mou srdeční záležitostí — žánrem, se kterým jsem začínala a kterého jsem se dlouho držela. Jsou určené pro mládež, ale rádi je čtou i dospělí.

Mým hrdinům je většinou 13–17 let. Některé knihy jsem psala jen tak pro radost, jiné vznikly na základě vyhlášených témat literární soutěže Albatrosu — například „Tajemství staré lavice“ nebo „Myšák, Hvězda a ztracená vzducholoď“. První zmíněná kniha se v soutěži umístila na třetím místě.

Osobně mám nejraději hrdiny z knihy „Strážce tajemství“. Pokud nevíte, po které knize sáhnout, můžete se vydat s Natanielem na Královskou akademii — školu pro mladé rytíře.

Část knih naleznete stále na palmknihy.cz - ty, které jsem více předělávala za účelem tisku, nejsou nyní coby e-knihy k dispozici, ale naleznete je na Amazonu.

Strážce tajemství

Strážce tajemství

Příběh o přátelství, šikaně, ztraceném princi, strážcích tajemství i o tom, že věci nejsou černobílé a než si o někom uděláme ukvapené závěry, je dobré přemýšlet, protože pomoc někdy najdeme na tom nejnečekanějším místě. Odehrává se ve fiktivním středověku ve smyšleném kraji.

Král Geren, který se násilím zmocnil trůnu, je vážně nemocný. A někde na tajném místě se skrývá jediný syn předchozího krále, kterého Geren kdysi zabil. Kdo jsou to strážci tajemství a co vědí? Gerenův syn, princ Barim, po nich zoufale pátrá, chce najít ztraceného prince Alexe dříve, než dojde k dalšímu krvavému převratu v království. Je mu totiž jasné, že další obětí by byl on sám.

Výprava na Dračí ostrovy

Výprava na Dračí ostrovy

Na konci knihy „Strážce tajemství“ se patnáctiletý Nataniel rozhodne vydat na vzdálené Dračí ostrovy. Tam by totiž mohl najít vodítko — stopu, která by ho dovedla ke ztracené princezně Lee, sestře mladého krále Barima. Barim za ním posílá rychlou šalupu, na jejíž palubě jsou rytíř Jindřich, Natanielův kamarád Tom a také Frederik — kdysi jeho nejlepší přítel, který mu ale pár týdnů dělal ze života peklo. Teď se konečně chytl za nos a rád by se s Natem smířil.

A jak už to tak bývá, výprava se neobejde bez komplikací, a tak všichni skončí na čas jako trosečníci.

Myšák, Hvězda a ztracená vzducholoď

Myšák, Hvězda a ztracená vzducholoď

V některých školách na propadlíky nečeká žádný reparát, ale černý kočár, který je odveze daleko na sever k muži známému jako kouzelník Krasomil Kytička, opředenému podivnými pověstmi. Je to jen náhoda, že se v tom kraji před dvěma lety ztratila vzducholoď s vědeckou výpravou? A že se kluk, jehož rodiče byli jejími členy, sám ocitá v tom černém kočáře?

Ukrývají hory nějaké ztracené město? A co je pravdy na tom, že tam žijí draci?

Příběh se odehrává ve stejném kraji jako Strážce tajemství, o 500 let později.

Tajemství staré lavice

Tajemství staré lavice

Podivuhodný obrázek na staré školní lavici přiměje dva osmáky, aby se společně pustili do pátrání po osudech pětice dávných kamarádů.

Tajemná zahrada, zvláštní vzkazy, šifry i vzpomínky na dávno minulé časy jim postupně pomáhají odhalit osud jednoho fantastického městečka a splnit poslední přání jeho stavitele.

Mladému detektivovi Matyášovi pátrání převrátí život naruby.

Kniha se umístila na 3. místě v literární soutěži Albatrosu v roce 2016.

Pako z Černého Hrádku

Pako z Černého Hrádku

David chce jediné – vyhrát. „Tajemství Černého Hrádku“ je napínavá počítačová hra inspirovaná místní zříceninou. Vítězům slibuje výpravu k moři a setkání s jejím mecenášem. Jenže cesta k vítězství vede přes draka, bezhlavého rytíře… a také přes spolužáky, které David nemůže ani vystát.

Íránec Reza, dva Ukrajinci a jedna až podezřele chytrá holka mu kazí pořadí i náladu. Když se do soutěže přimíchá závist, uražená pýcha a pár hodně nešťastných vtipů, začíná být jasné, že největší boj se neodehrává na obrazovce.

Navíc jistý podivný obrazec možná ani tvůrce hry plně nedocenil. Nemůže mít pátrání ještě další přesah? Kdo byl Pako z Černého Hrádku a co je pravdy na tom, že někde ukryl poklad?

Dobrodružný příběh o předsudcích, odvaze přiznat chybu a o tom, že někdy je těžší porazit vlastní pýchu než draka ve sklepení.

Polepšený pták Ohnivák a jiné pohádky

Polepšený pták Ohnivák a jiné pohádky

Také jste je jako děti nesnášeli? Všechny ty popravené starší bratry, zazděné prince, těla rozsekaná na kusy a poté znovu pospojovaná a oživená mrtvou a živou vodou? Nebo to, že hlavnímu hrdinovi pomáhá duch shnilé, ohlodané mrtvoly, kterou spatřil v řece a nechal pohřbít?

A to nemluvím o tom, že liška Ryška pomůže princovi ukrást Zlatohřiváka i ptáka Ohniváka a on je pak za kladného hrdinu — žije si se Zlatovláskou a zdědí království poté, co ho bratři zabijí, liška oživí a bratři jsou popraveni. A všimli jste si, že král — majitel koně Zlatohřiváka — mu slíbí koně za ženu?

Takže co tu máme: obchodování s lidmi, čirá zlodějina, děd Vševěd je kanibal (vážně se nenajde někdo morálnější, kdo by uměl všem poradit?) a líná Liduška, za kterou všechno odřou tři pradleny, si vezme prince.

Nikdo nemá šanci se pořádně poučit nebo napravit. Každé zlo je po zásluze popraveno. A to jsou jen pohádky.

Asi není potřeba připomínat Erbenova Vodníka, který končí zabitým děckem. A na té sbírce hororů je navíc napsáno: „Pohádky na dobrou noc.“ Už desítky let se to vnucuje dětem a vydává za národní poklad.

Proti gustu žádný dišputát. Pokud se vám něco takového vážně líbí, prosím. Pokud ne, třeba vás potěší knížka, ve které to všechno proběhne trochu jinak.