Strážce tajemství

49 

Příběh o přátelství, šikaně, ztraceném princi, strážcích tajemství a o tom, že věci nejsou černobílé a než si o někom uděláme ukvapené závěry, je dobré přemýšlet, protože pomoc někdy najdeme na tom nejnečekanějším místě. Odehrává se ve fiktivním středověku ve smyšleném kraji.

Král Geren, který se násilím zmocnil trůnu, je vážně nemocný. A někde na tajném místě se skrývá jediný syn předchozího krále, kterého Geren kdysi zabil. Kdo jsou to strážci tajemství a co vědí? Gerenův syn, princ Barim, po nich zoufale pátrá, chce najít ztraceného prince Alexe dříve, než dojde k dalšímu krvavému převratu v království. Je mu totiž jasné, že další obětí by byl on sám.

Popis

Delší ukázka (první tři kapitoly): Ukazka_Strazce_tajemstvi

Krátká ukázka:

„Natanieli, shání se po tobě posel,“ vyhrkl Frederik na svého kamaráda a tvářil se dost napjatě. Ještě před chvílí spolu z legrace šermovali dětskými dřevěnými meči a dohadovali se, jestli spolu budou moci v této zábavě pokračovat i ve škole. A okamžik pravdy byl tady.

V království totiž byly dvě školy pro mladé rytíře. Jedna se jmenovala Královská akademie, byla v hlavním městě Pompy, které leželo ve velké zátoce u Severního moře a její dveře byly otevřené všem mladým mužům z urozených rodin. Člověk nemusel nijak usilovat o to, aby se tam dostal.

A pak tady byla malá škola v horách, které všichni říkali Stará rytířská škola. Stála v uzavřeném údolí mezi čtyřmi horami známými jako Špičák, Stolička, Princezna a Dračí doupě. V těch místech bývalo dříve staré hlavní město. Když se ale současný král Geren ujal vlády, nechal vystavět nové město Pompy na místě jedné větší rybářské vesnice. Veškerý obchod a dění se postupně přesunuly tam. Ale ve vzdálených horách zůstali nejvěrnější příznivci starého krále. A většina synů padlých rytířů považovala za potupu jít studovat na Královskou akademii. Stará rytířská škola byla snem každého z nich. Jenomže starý rytíř Jindřich, který ji vedl, si pečlivě vybíral, koho do ní vezme. Každý rok bral pouze patnáct nových chlapců, ale zájemců bylo někdy i dvojnásobné množství.

Nataniel bral schody po dvou, když sbíhal na dolní nádvoří, kde na něho čekal posel se dvěma listinami. Nedočkavě je od něho převzal a poodešel, aby měl trochu soukromí. Rychle přelomil pečeť, která nesla znak Staré rytířské školy a zatajil dech. Frederik, který stál kus od něho, viděl jeho zklamaný výraz. Ani se nemusel ptát. Nataniel nešťastně zavrtěl hlavou.

Oba popošli ke hradbám, kde si sedli a dívali se chvíli mlčky na městečko pod hradem a řeku Vlnkavu, která se líně vlnila mezi loukami a poli.

„Určitě je to kvůli mému strejdovi,“ prolomil Nataniel po chvíli ticho. „Trochu jsem s tím počítal, ale stejně jsem tajně doufal…“

„Je to nespravedlivé,“ rozohnil se Frederik. „Ani ho neznáš a nemůžeš za to, že slouží u Gerenova dvoru.“

Nataniel si povzdychl a namísto odpovědi otevřel druhou listinu. Pečeť na ní mu nic neříkala a papír obsahoval jen narychlo napsaný vzkaz: Potřebuji s tebou nutně mluvit. Vyhledej na trhu obchodníka s medem, muže ve slaměném klobouku s pavím pérem. Přijď prosím co nejdříve a sám. Nikomu o tomto vzkazu neříkej.

„Co to je?“ ukázal Frederik na druhou listinu.

Nataniel chvíli přemýšlel, jestli „nikomu“ zahrnuje i Frederika, ale byl tak zklamaný z toho, že ho nevzali na Starou rytířskou školu, že měl chuť být chvíli sám se svými myšlenkami.

„Nic důležitého,“ zavrtěl hlavou, „nějaký vzkaz z domova, týká se to koní.“

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí “Strážce tajemství”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *